Austrálie

Dovča jak se patří

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

5. den Kakadu (středa 8.9.2010)

Noc byla opět teplá, spacáky jsou pro celý první týden jen zbytečnou zátěží. Prostěradlo by udělalo lepší službu. Noc byla nicméně příjemná, mravenci si skrz stany cestičku neudělali, takže zůstaneme ještě jednu noc.

Ráno potkáme rangera, který vybírá kempovné, zaplatíme mu tedy za každého deset dolarů a vyjíždíme i přes zákaz autopůjčovny k vodopádům Twin falls a Jim Jim falls vyzkouštet terénní auto. První část cesty je unsealed, tedy bez asfaltu. Je široká a rovná, ale vypadá, jako by ji válcovala rolba. Hodně to drncá. Ale nakonec se dostaneme k začátku stezky pro terénní auta. Kloužeme skrz písky, projíždíme louže, drncáme přes hrboly až se nakonec ocitneme před širokou řekou obývanou krokodýly, kde je v tomto okamžiku podle měrky padesát centimetrů vody. Nemáme auto se „šnorchlem“ (s přisáváním vzduchu u střechy auta), tak přeřadíme, zatneme zuby, držíme palce a … jsme na druhé straně. Od parkoviště u Twin falls vede stezka vzůru až k místu, kde vodopád padá dolů. Je to impozantní pohled, je vidět, kde všude řeka teče v období dešťů. Vydáme se kousek proti proudu, sem se krokodýli nemají šanci dostat, tak si na chvíli smočíme nohy než zamíříme zpět dolů na prohlídu vodopádu odspodu. Nedá se k nim dostat suchou nohou, takže využíváme místního převozníka (za 12,50 AUD). Ukazuje nám, jak zjišťují, jestli řeku obývá nějaký krokodýl – na polystyrenovou bojku přivážou ryby a čekají, jestli na ní zůstanou otisky zubů krokodýla. Kromě toho do vytipovaných míst umisťují pasti – dlouhé úzké klece s návnadou, kam když nebezpečná potvora připlave, nemá šanci dostat se ven.

Další zastávka je u Jim Jim falls, vodopádů pojmenovaných podle stromů jim jim, které kolem něj rostou. Jedná se o pichlavé palmy, které domorodci využívají k mnoha účelům. Cesta není úplně jednoduchá, musíme přeskakovat balvany, které řeka přinesla, ale nakonec jsme odměněni příjemnou koupelí v hlubokém jezírku pod vodopádem. Pravda, v tomto období z něj mnoho vody neteče, ale voda je úžasně průzračná a osvěžující.

Ač se to nezdálo, den utekl jako voda a byl čas vrátit se zpět do kempu. Cesta terénem byla dlouhá, a tak i holky byly na chvíli puštěny za volant našeho spolehlivého auta.
Aktualizováno Pondělí, 13 Září 2010 07:24